Přejít k hlavnímu obsahu
Spotřeba antibiotik stále roste. Odolnost vůči nim bude do budoucna problém, varují lékaři

Spotřeba antibiotik stále roste. Odolnost vůči nim bude do budoucna problém, varují lékaři

Po 21. 11. 2022 - 20:00 Zlín

Evropský antibiotický den, který připadá právě na 18. listopadu, se snaží upozornit zejména na neuvážené používání antibiotik. Jeho důsledkem je narůstající rezistence bakterií vůči antibiotikům, což může být do budoucna obrovský celosvětový problém.

 

Antibiotika byla uvedena na trh před více než půl stoletím jako téměř zázračný lék. Jejich neuvážené a nekontrolované podávání však vedlo k výraznému vzestupu rezistentních bakteriálních kmenů.

 

O nadužívání antibiotik se hovoří již řadu let. Laická veřejnost je upozorňována na správné a vhodné užívání antibiotik a na důsledky jejich častého nadužívání, které vedou právě k rozvoji antibiotické rezistence, tedy odolnosti bakterií vůči antibiotikům,“ uvádí tisková mluvčí Baťovy nemocnice Danuše Lipovská.

 

Vznik antibiotické rezistence je přirozený jev. Bakterie jsou zpravidla rezistentní k několika druhům antibiotik, a to představuje další limitaci výběru vhodného terapeutika. Až v 50 % jsou antibiotika používána bez stanovení etiologické (příčinu hledající) diagnózy,“ popisuje primářka Oddělení lékařské mikrobiologie Baťovy nemocnice Nataša Bartoníková.

 

Nedodržování zásad antibiotické politiky podle ní vede k poškození pacienta a k narůstání rezistence. „Důsledkem šíření rezistentních kmenů je používání antibiotik s širším spektrem účinku, čímž dochází také ke zvyšování finanční zátěže ve zdravotnictví,“ pokračuje Bartoníková.

 

V roce 2016 vydalo Valné shromáždění OSN prohlášení týkající se odolnosti bakterií vůči antibiotikům. „Lze odhadnout, že pokud se bude bakteriální rezistence zvyšovat stejným tempem jako dosud, budou v roce 2050 neléčitelné infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí,“ sdělila Danuše Lipovská.

 

V Krajské nemocnici T. Bati proto už řadu let funguje při oddělení lékařské mikrobiologie antibiotické středisko, ve kterém lékaři poskytují konzultace svým kolegům a sledují rezistence.

 

Podle mých zkušeností pacienti stále ještě často vyžadují antibiotika i tam, kde to není nutné. Bývá to pravidlem také u rodičů nemocných dětí. Je důležité, aby lékaři nasazovali antibiotickou léčbu na základě výsledků z vyšetření a v dostatečně vysoké dávce,“ vysvětluje Nataša Bartoníková.

 

Cílem antibiotického střediska je zabezpečení správné antibiotické terapie pro konkrétního pacienta a prevence nadužívání a nesprávného užívání antibiotik. „Výsledkem účinného a správného provádění ABS programu je snížení morbidity a mortality pacientů a pokles výskytu bakteriálních rezistentních kmenů v nemocnici,“ myslí si primářka.

 

Světová zdravotnická organizace varuje, že se jako společnost blížíme do „bezantibiotické éry“, v níž nebudeme mít adekvátní antibiotika pro léčbu bakteriálních infekcí. I proto je letošní téma WHO Společně k záchraně antibiotik.

 

Spotřeba antibiotik stále roste. Navíc podle průzkumu České lékárnické komory více než 11 procent dospělých neužívá antibiotika po celou předepsanou dobu a téměř každý desátý si uchovává nespotřebovaná antibiotika pro případnou potřebu. To potvrzuje i vedoucí lékáren Baťovy nemocnice Pavel Kurfürst.

 

Lékárny Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně vydaly letos za prvních deset měsíců celkem 14.646 balení antibiotik. Za stejné období to bylo v loňském roce 10.380 balení. Rozdíl by pravděpodobně nebyl tak velký, nebýt onemocnění covid-19. I přesto zaznamenáváme navýšení spotřeby každý rok,“ upřesnil Pavel Kurfürst.