Masopustní mečové tance z Uherskobrodska přibydou na seznam statků lidové kultury

Na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky budou nově zapsány masopustní mečové tance z Uherskobrodska, které se tak stanou v pořadí pátým kulturním statkem ze Zlínského kraje. O zápisu rozhodlo v minulém týdnu Ministerstvo kultury.

 

Masopustní mečové tance z Uherskobrodska dostaly souhlasné stanovisko Ministerstva kultury k zápisu na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Připojí se tak ke Slováckému verbuňku, Jízdě králů na Slovácku, Valašskému odzemku a Tradičním hodům s právem na Uherskohradišťsku, které už na seznamu figurují.

 

„Jedná se o velký úspěch našeho kraje, kde se díky lidem a jejich vztahu k tradiční lidové kultuře daří udržovat živé kulturní zvyky. Právě ty dělají náš kraj jedinečným. O tyto kulturní statky musíme pečovat, k tradicím vychovávat děti a mladou generaci,“ okomentovala úspěch krajská radní zodpovědná za kulturu a školství Zuzana Fišerová.

 

Mečové tance jsou fenoménem, který patří k nejstarším projevům lidové taneční kultury na moravsko-slovenském pomezí. Společným prvkem ve všech lokalitách je kromě návaznosti na masopustní období starobylá řetězová a kruhová forma tance. V jednotlivých obcích se liší pojmenování tance, tanečníků i podobou prováděných tanečních figur. Svou typickou podobu mají kroje, šavle i další artefakty.

 

„Masopustní mečové tance na Uherskobrodsku patří k nejstarší vrstvě taneční kultury, vykazují obřadní charakter s archaickými prvky, které podle doložených popisů z konce 19. století nevykazují zásadní změny. Tance tradované ve Strání, Bystřici pod Lopeníkem a Komni žijí ve svém přirozeném prostředí a jsou spontánně a přirozeně předávány dalším generacím s vědomím hrdosti a sounáležitosti,“ vysvětlil ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti Ivo Frolec.

 

Nejstarší zmínka o šavlovém tanci z Uherskobrodska popisuje tanec Straňanů předváděný na zámku v Uherském Ostrohu kolem roku 1784. „Podrobně popisuje straňanský tanec Pod šable v roce 1880 učitel Alois Doufalík. Do kontextu tanců v evropském prostoru zařadil straňanské Pod šable, ale také tance bobkovníků a skakúnů, etnolog František Pospíšil v roce 1911,“ doplnila etnografka Marta Kondrová.

 

Ve Strání nese mečový tanec název Pod šable a tancuje ho vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi doplněná postavou gazdy, který řídí obchůzku, nosí dřevěný rožeň, na který napichuje nebo přivazuje darované naturálie.

 

Komňu reprezentuje typicky pomalovaná skupina tanečníků, kdysi odvedenců. Jsou to takzvaní skakúni s vonicemi na klopách černých kabátů s šátkem kolem pasu.

 

V Bystřici pod Lopeníkem pak mají tanečníci-bobkovníci vysokou výzdobu klobouku s péry a peřím a turecký šátek kolem pasu a přes ramena. Tanec s dřevěnými šavlemi tu vede košař s rožněm, který sbírá odměnu a dary do koše.