Galerie Slováckého muzea slaví 60 let

Galerie Slováckého muzea se veřejnosti poprvé otevřela 21. října roku 1962 v prostorách barokní budovy v Otakarově ulici, která dříve sloužila jako vojenská zbrojnice, lazaret, sklad, poštovní úřad nebo byty. Dnes její sbírka čítá více než 7600 předmětů, což z galerie činí skutečnou pokladnici výtvarného umění.

 

Ucelené umělecké sbírky nejsou ale záležitostí posledních 60 let. Základy umělecké sbírky Slováckého muzea jsou daleko starší. Byly položeny již v první muzejní expozici v roce 1914, kde se dostalo poměrně velkého prostoru výtvarnému umění, především pak dílům s národopisnou a historickou tematikou.

 

„Myšlenky směřující ke vzniku samostatné galerie výtvarného umění se však objevily už v období 2. světové války. V roce 1940 byla poprvé vyslovena myšlenka, aby se muzeum ucházelo o budovu bývalé vojenské zbrojnice, která byla v té době v majetku města. V prvotních záměrech se uvažovalo, že po přiměřené opravě by zde mohly být prostory pro obory umění, historie a archeologie,“ uvedla historička umění Milada Frolcová, která v galerii působí už od roku 1992.

 

Tento nápad však zapadl ve starostech, které s sebou přinášela probíhající 2. světová válka.

 

„V roce 1955 však nastoupil do Slováckého muzea historik umění Vilém Jůza a vytvořil novou koncepci pro práci s uměleckým fondem. Nejvýznamnějším počinem dr. Jůzy bylo získání budovy bývalé vojenské zbrojnice v Otakarově ulici č. p. 103, z níž chtěl vybudovat samostatnou galerii výtvarného umění,“ pokračovala Frolcová.

 

Šedesátá léta minulého století by se dala charakterizovat jako neobyčejně plodná v celém rozsahu činnosti galerie. Podařilo se získat artefakty, které jednak doplňovaly stávající vývojovou řadu, jednak zcela nově vytvářely další okruhy moderního umění 20. století. Jednalo se o práce Josefa Čapka, Václava Špály, Jana Zrzavého, Rudolfa Kremličky, Jana Trampoty, Ludmily Jiřincové či Ferdiše Duši.

 

Na přelomu 70. a 80. let si budova opět žádala novou rekonstrukci, ovšem snahy muzea se nesetkaly s podporou. Důkladná rekonstrukce začala až v roce 1990 a 26. června 1992 přivítala první návštěvníky. V létě roku 1997 však zasáhla budovu ničivá povodeň a galerie získala bohužel jedno významné prvenství - byla nejpoškozenější památkově chráněnou stavbou v oblasti Moravy. Galerie se znovu otevřela až 5. listopadu 1997.

 

Umělecká sbírka se za více než sto let rozrostla do bohatého konvolutu dosahujícího 7607 předmětů. V nejnovějších přírůstcích najdeme díla od významných českých a moravských umělců, jako jsou Antoš Frolka, František Hodonský, Tomáš Měšťánek, Josef Mžyk, Otmar Oliva, Eduard Ovčáček, Max Švabinský, Ivan Theimer, Zdeněk Tománek, Ida Vaculková nebo Vladimír Vašíček.

 

„Přišlo nám důležité otevřít k tomuto významnému výročí brány galerie všem v rámci komentované bezplatné prohlídky. Umožnit lidem zavzpomínat na to, co se jim třeba jako malým dětem s budovou současné galerie pojí. Ukázat jim, že galerijní činnost není něco, co spočívá v ukládání děl do depozitářů, kde na obrazy a objekty upadá vrstva prachu a zapomnění. Ale že jde o živý organismus, stále se vyvíjející. Že umění ožívá ve společnosti právě díky nám lidem, návštěvníkům,“ dodává ředitel Slováckého muzea Ivo Frolec.

 

Bezplatná komentovaná prohlídka prostor Galerie Slováckého muzea je na programu ve čtvrtek 1. prosince v 18 hodin.