Přejít k hlavnímu obsahu
Vyhlídková trasa Kolonády v Květné zahradě se po dvou letech otevřela veřejnosti

Vyhlídková trasa Kolonády v Květné zahradě se po dvou letech otevřela veřejnosti

Kroměříž

Návštěvníci Květné zahrady v Kroměříži se po dvou letech obnovy dočkali znovuotevření pochozí lávky na Kolonádě. Její slavnostní otevření je spojeno s připomenutím 25. výročí zápisu zámku a zahrad na seznam světového dědictví UNESCO.

 

Kolonáda Květné zahrady prošla v uplynulých dvou letech zásadní obnovou, jejímž cílem byla oprava statické a funkční role krovu, střešní krytiny, pochozí vyhlídkové terasy a kamenné balustrády.

 

Samotná oprava byla zahájena v lednu 2021 a téměř do konce roku 2022 byla Kolonáda zahalena trubkovým lešením. Odměnou za určitou nekomfortnost při procházkách zahradou v tomto období je, že po dvou letech opět poskytuje Kolonáda ikonické výhledy na parter Štepnice nebo panoramata parku zahradního umění a okolím,“ uvedla Dagmar Šnajdarová z Územní památkové správy v Kroměříži a dodala, že oprava vyšla na více než 31 milionů korun.


Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě.

 

Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna. První fáze výstavby, jež představila hlavní část zahrady, proběhla mezi lety 1665–1675. Druhá, doplňující, v průběhu osmdesátých let 17. století. Zahajovací práce řídil italský architekt Filiberto Luchese, po jehož smrti se úkolu zhostil jeho mladší kolega a spolupracovník Giovanni Pietro Tencalla,“ pokračovala Šnajdarová.

 

Stavba arkádové galerie – Kolonády byla podle projektu Giovanniho Pietra Tencally dokončena v roce 1671. Svou délkou 244 metrů zaujímala celou jednu stranu Květnice.

 

Kolonáda plnila hned několik funkcí. Především byla vstupním objektem, který v kompozici zahrady částečně nahrazoval chybějící budovu šlechtického sídla, a zároveň byla koncipována jako galerie soch. V osmdesátých letech 20. století byla na střeše kolonády vybudována lávka, která návštěvníkům umožňuje přehlédnout z výšky výsadbu květin na tzv. Janákově parteru. Kolonáda převzala od Jahodových kopečků ve Štěpnici funkci hlavního vyhlídkového bodu zahrady,“ doplnila Dagmar Šnajdarová.

 

Květná zahrada byla spolu s Podzámeckou zahradou a zámkem v Kroměříži v roce 1998 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.