Zlínští urologové léčí močové kameny pomocí mimotělové rázové vlny. Slouží jim k tomu nový moderní přístroj

Ještě na konci minulého století mohl člověka ohrozit na životě, dnes je díky moderním zobrazovacím metodám a kvalitním terapiím jeho léčba mnohem účinnější. Řeč je o močovém konkrementu, tedy laicky močovém kamenu. Urologové z Baťovy nemocnice léčí toto nepříjemné onemocnění pomocí mimotělní rázové vlny, a to více než 30 let. Už rok a půl mají navíc k dispozici nový přístroj, který je modernější a šetrnější.

Močové kameny dokáží pacienty hodně potrápit. Jejich nález v ledvině je buď náhodný při vyšetření moči anebo ultrasonografii břicha, často však pacient přichází rovnou s ledvinovou kolikou, při které je bolest jednou z nejsilnějších bolestí vůbec. Rozbíjení kamenů rázovou vlnou patří mezi miniinvazivní metody.

„Náš přístroj používáme primárně k rozdrcení konkrementů v ledvině o velikosti do 10 milimetrů. U větších kamenů, v rozmezí od 10 do 20 milimetrů, se mohou kameny drtit LERVem (litolapaxií extrakorporální rázovou vlnou, pozn. red.), pacientovi se však zpravidla před výkonem zavádí stent do močovodu,“ popisuje urolog a vedoucí lékař pracoviště LERV v Krajské nemocnici T. Bati Ivan Anděl.

Podle velikosti, umístění konkrementu a pacientova stavu pak lékaři volí pro něj nejvhodnější metodu, kterou bývá velmi často také endoskopie.

„Při ní jsou konkrementy odstraňovány z močovodu anebo ledviny pod optickou kontrolou pomocí laseru. Výkon se provádí v celkové anestézii na operačním sále,“ pokračuje Anděl.

Pacient, který podstoupí drcení rázovou vlnou, musí nejprve projít urologickým vyšetřením. Urolog zhodnotí velikost močového kamene, stav pacienta, udělá laboratorní odběry. Poté ho po vyhodnocení všech výsledků „odesílá“ do zlínské krajské nemocnice na přístroj LERV.

„Nemocnice spolupracuje úzce s ambulantními urology i kolegy v ostatních nemocnicích Zlínského kraje, kteří pacienty o možnostech pro ně nejvhodnější léčby informují,“ uvedla mluvčí KNTB Dana Lipovská.

Metodu rozbíjení močových kamenů rázovou vlnou však nemohou využít všichni pacienti. Absolutní kontraindikací je těhotenství, žena může rozbíjení absolvovat až po šestinedělí. Složitější to mají také pacienti s kardiostimulátorem, kterým musí v den zákroku kardiologové v arytmologické ambulanci KNTB přeprogramovat kardiostimulátor na dobu drcení.

„Po drcení jim zase přístroj vrátí do běžného režimu. Přípravu také vyžadují pacienti užívající léky na krevní srážlivost,“ zmínila Lipovská.

Metoda rázové vlny se k rozbíjení močového konkrementu ve zlínské krajské nemocnici používá už více než 30 let, v březnu 2023 nemocnice koupila nový litotryptor francouzské firmy EDAP. Od zavedení metody v roce 1993 bylo ošetřeno pracovištěm extrakorporální litotrypse 10 450 pacientů, nový přístroj za rok a půl fungování pomohl 250 z nich.

„Přístroj s elektrickým výbojem v kapalině je modernější a šetrnější verzí toho předchozího. Procedura rozbíjení trvá zhruba hodinu, provádíme ji při tlumení bolesti injekcí, pacient dostává sluchátka s relaxační hudbou. Následně pacienta tři hodiny sledujeme v pohodlné klimatizované a kamerou hlídané čekárně,“ doplňuje Ivan Anděl.

Foto: KNTB