Zlínští kardiologové poprvé operovali pacienta s oběhovou podporou Impella

Kardiologové z Baťovy nemocnice operovali jako vůbec první ve Zlínském kraji pacienta s pomocí zařízení Impella. Jde o velice sofistikovanou miniaturní turbínku zavedenou do aorty, která dokáže přečerpat až pět litrů krve za minutu. Je připojená k mikropočítači, který udržuje požadované otáčky turbínky a hlídá její činnost.

Doposud kardiologové ve zlínské krajské nemocnici měli k dispozici tzv. balonkovou intraaortální kontrapulzaci, což je metoda sloužící k podpoře selhávající funkce levé srdeční komory. Do hrudní aorty se zavede balonek, který se střídavě nafukuje a vyfukuje podle srdeční pulzace. To zvyšuje tlak a průtok krve myokardem, je to však nedostatečné například při srdeční zástavě.

„Pacienty, u kterých jsme potřebovali oběhovou podporu, jsme doposud posílali do některého komplexního kardiocentra, většinou do Brna nebo Olomouce. U akutních pacientů s infarktem myokardu v kardiogenním šoku to bylo kritické,“ popsal primář Kardiologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati Zdeněk Coufal.

Nyní tedy mají lékaři něco jako pumpu, kterou dopraví cévami přímo do oblasti aortální chlopně. „Je-li srdce slabé a má malý výkon jako pumpa, vlastní zprůchodnění na koronárních tepnách ho může přechodně oslabit a vést k selhání oběhu. Impella je zařízení v podobě miniaturní turbíny zavedené cévní cestou do aortální chlopně. Dokáže „pumpovat" až pět litrů krve za minutu. Nasává ji z levé komory a pumpuje do aorty,“ vysvětlil Coufal.

Zavedení Impelly do těla pacienta je přechodné, většinou jen na dobu výkonu, může však zůstat i déle. „Vlastní zavedení netrvá déle než 10 minut, délka procedury závisí na tom, co je na koronárních tepnách nutné opravit,“ doplnil Zdeněk Coufal.

Použití Impelly je možné u plánovaných zákroků, konkrétně u pacientů se slabou levou srdeční komorou, nebo neplánovaně, když dojde k náhlému selhání levé komory, například v důsledku akutního infarktu myokardu či nepředvídatelné komplikace u zprůchodnění tepny. Jsou to většinou pacienti, kteří také z důvodu vysokého rizika nemohou podstoupit kardiochirurgickou operaci.

„Pacient s oběhovou podporou je během výkonu oběhově stabilní, lépe snáší i delší intervence a je ohrožen menším rizikem oběhového selhání či úmrtí v průběhu operace. Po ukončení výkonu turbínku z těla zase vytáhneme a místo vpichu uzavíráme speciálním uzavíračem s kolagenovou zátkou,“ doplnil primář zlínské kardiologie.

Celkový odhadovaný počet kardiologických pacientů ročně, u kterých by bylo možné použití podpory Impella, je v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně přibližně 20 až 30 ročně.

Foto: KNTB