Přejít k hlavnímu obsahu
Zasedací místnosti na radnici budou pojmenovány po významných zlínských osobnostech

Zasedací místnosti na radnici budou pojmenovány po významných zlínských osobnostech

Zlín

Zasedací místnosti v budově radnice ponesou jména po významných zlínských osobnostech. Původní rozlišení podle číslic nahradí jména Tomáše Bati, Dominika Čipery nebo Františka Štěpánka.

 

Zasedací místnosti zlínské radnice už nebudou číslovány, ale budou pojmenovány po osobnostech, které zanechaly ve Zlíně výraznou stopu. Konkrétně se jedná o Tomáše Baťu, Dominika Čiperu a Františka Štěpánka. „Jsme přesvědčeni, že si tyto osobnosti, které zásadně přispěly k rozvoji města Zlína, zaslouží připomenout, a to zvláště v následujícím roce, kdy město Zlín oslaví 700 let od založení. Jsem rád, že Rada města Zlína tento návrh podpořila,“ uvedl náměstek primátora města Zlína Pavel Brada.

 

Památce Dominika Čipery je věnována zrekonstruovaná zasedací místnost č. 101. Dominik Čipera, se stal starostou ve svých 40 letech po tragickém úmrtí starosty Tomáše Bati. Ve své funkci starosty se zasadil o vznik politického okresu Zlín v roce 1935 a k přičlenění dalších obcí ke Zlínu tak, aby mohl vzniknout tzv. Velký Zlín. I přes svou obrovskou práci pro Zlín byl hned po roce 1945 zbaven jak funkce starosty města, ale i vedeni Baťových závodů. Od června do srpna 1945 byl držen ve vazbě a byť byl Národním soudem v roce 1947 i díky podpoře odboje osvobozen, v únoru 1948 emigroval do Kanady a v prosinci 1948 byl v novém soudním a již kompletně zmanipulovaném procesu odsouzen ke 12 letům vězení.

 

„Dominik Čipera má můj hluboký obdiv. Cítím, že jako město máme vůči němu velký dluh, a proto považuji za zásadní, aby byl připomínán. Jako výraz úcty k jeho osobě a poděkování za jeho práci pro Zlín jsme největší jednací místnost kompletně rekonstruovali a pojmenovali právě po něm,“ řekl Pavel Brada.

 

Zasedací místnost 131 ponese jméno učitele, poslance Moravského zemského sněmu a později továrníka Františka Štěpánka, který byl starostou v letech 1908-1919. Za jeho éry došlo k důležité modernizaci Zlína, například k posílení městské pošty, zahájení regulace Dřevnice, rozšíření telefonní sítě nebo k zahájení výstavby kanalizace. Zasadil se také o vznik první elektrárny ve městě.

 

Třetí místnost 202 bude brzy pojmenována po Tomáši Baťovi, již nyní zde visí jeho portrét. Tomáš Baťa byl starostou v letech 1923-1932. Jeho práci pro Zlín netřeba představovat.