
Vědci z UTB vyvíjí speciální materiál, který zvýší bezpečnost jaderných elektráren
ZlínVydrží radiaci, olej i extrémní teploty a pomůže významně zvýšit bezpečnost jaderných elektráren. Řeč je o speciálním pryžovém materiálu, který začali v rámci nového výzkumného projektu vyvíjet vědci z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Odolný materiál pro dlouhodobé utěsnění
„Cílem výzkumu je vyvinout pryžový materiál, který si dokáže zachovat těsnicí vlastnosti i po šesti až osmi letech provozu v extrémních podmínkách jaderných zařízení, kde běžně dostupné materiály selhávají. Tyto podmínky zahrnují vysoké teploty, ionizující záření, olejové aerosoly a agresivní chemické prostředí,“ přiblížila výzkum mluvčí UTB Petra Svěráková.
Právě takové prostředí panuje například v cirkulačních čerpadlech jaderných reaktorů, která zajišťují jejich chlazení.
„Nejprve musíme přesně definovat podmínky, které musí nový materiál zvládnout – od teplot přes dávky radiace až po chemickou odolnost. Poté navrhneme řešení, které těmto nárokům odolá, aniž by ztratilo své těsnicí schopnosti. To je klíčové pro zajištění dlouhodobě bezpečného provozu,“ uvádí hlavní řešitelka projektu Simona Mrkvičková.
Dosavadní těsnění, často vyráběná v Rusku, mají omezenou životnost a jejich dostupnost je nyní nejistá. Vývoj nového materiálu v České republice by tak měl posílit technologickou soběstačnost a bezpečnost domácí jaderné infrastruktury.
Testy, simulace a spolupráce s průmyslem
Na čtyřletém projektu bude fakulta spolupracovat s firmou MICo servis z Hrotovic, která je předním evropským výrobcem těsnění pro jaderné elektrárny s reaktory typu VVER. Projekt navazuje už na předchozí spolupráci obou subjektů, při které se podařilo vyvinout těsnicí materiál pro hermetické prostory reaktorů.
„Nový výzkum ale posouvá laťku výš – zahrnuje nejen vývoj nové směsi, ale i návrh komplexního kvalifikačního postupu, testování dostupných i vlastních materiálů, návrh a výrobu vzorků, simulaci dlouhodobého provozu i testy v prostředí havarijních podmínek, které zajistí Ústav jaderného výzkumu v Řeži,“ pokračovala Svěráková.
Celkový rozpočet projektu činí téměř 15 milionů korun, z toho 6,8 milionu připadne Fakultě technologické.
Foto: UTB