Přejít k hlavnímu obsahu
Vědci UTB vyvíjejí unikátní model lidského tenkého střeva. Může nahradit pokusy na zvířatech

Vědci UTB vyvíjejí unikátní model lidského tenkého střeva. Může nahradit pokusy na zvířatech

Zlín

Vědecký tým ze zlínské Univerzity Tomáše Bati začal ve spolupráci s Biofyzikálním ústavem AV ČR vyvíjet unikátní model lidského tenkého střeva. V budoucnu by mohl být využíván pro testování nových léků, při studiu zánětlivých onemocnění střev i v oblasti výživy či toxikologie. Významný je i etický dopad – laboratorní model tkáně by mohl nahradit pokusy na zvířatech.
 

Model, který napodobí realitu

Moderní biomedicínský výzkum stále častěji nahrazuje pokusy na zvířatech takzvanými in vitro modely – tedy laboratorně vytvořenými systémy, které simulují živé tkáně nebo orgány. U jednodušších tkání, jako je kůže nebo epitel dýchacích cest, jsou takové modely již běžně dostupné. U složitějších orgánů, jako je například tenké střevo, však vývoj takových systémů stále naráží na technologické a biologické výzvy.
 

Tenké střevo je extrémně složitá tkáň – obsahuje několik typů buněk s různorodou funkcí, a navíc se buňky mění podle toho, v jaké části stěny se nacházejí. K tomu přistupují i rozdíly v mezibuněčné hmotě, mechanických vlastnostech a působení růstových faktorů. Napodobit takový systém mimo tělo je náročné, ale právě to si v projektu klademe za cíl,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu z Fakulty technologické UTB Petr Humpolíček.

 

Nejen buňky, ale i mikrobiom

Na projektu spolupracuje i tým z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který přispěje svými zkušenostmi se střevními buňkami a studiem zánětlivých onemocnění, jako je např. Crohnova choroba. Zajímavostí projektu je také snaha začlenit střevní mikrobiom – tedy přirozeně se vyskytující mikroorganismy, které mají zásadní vliv na zdraví trávicího traktu.

 

Na povrchu modelu chceme vytvořit i mikrobiální biofilm. V kombinaci s mikrofluidikou, která bude simulovat tok střevního obsahu, tak vznikne komplexní systém velmi blízký realitě,“ dodává Humpolíček.
 

Využití ve farmacii i medicíně

Vyvíjený model může mít v budoucnu široké uplatnění: ve farmacii pro testování nových léků, při studiu zánětlivých onemocnění střev, ale i v oblasti výživy či toxikologie.

 

Díky tomu, že se jedná o ex vivo model, který nevyžaduje použití laboratorních zvířat, má i významný etický dopad,“ dodala mluvčí UTB Petra Svěráková.

 

Projekt byl podpořen Grantovou agenturou ČR částkou 11 milionů korun a potrvá do konce roku 2027.

 

Foto: UTB