Ve Zlínském kraji nemá praktického lékaře téměř 21 tisíc lidí. Situace je kritická

Zlín se stal dalším místem, kam se praktičtí lékaři vydali se svou kampaní „11 milionů důvodů“, kterou upozorňují na zhoršující se dostupnost primární zdravotní péče v České republice. Zlínský kraj v tomto ohledu bohužel není výjimkou.

Konkrétně ve Zlínském kraji nemá svého praktika téměř 21 000 lidí a rodiče stále obtížněji shání i pediatry – bez praktického lékaře je zde více než 4 000 dětí a dospívajících.

„Primární péče je základ každého zdravotního systému. Praktik je nejenom lékař prvního kontaktu pro malé a velké pacienty, ale i jejich průvodce zdravotním systémem. V České republice je ale v současné době bez praktického lékaře milion pacientů, kteří tak nemají přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování,“ upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
 

To chtějí praktici změnit, a proto odstartovali kampaň s názvem „11 milionů důvodů“.

„Každý člověk v Česku je pro nás důvodem, proč jsme kampaň spustili a proč s ní teď vyjíždíme do krajů. Kvalitní primární péče musí být dostupná ve všech regionech,“ doplňuje Šonka.
 

Ve Zlínském kraji funguje přibližně 300 samostatných ordinací všeobecných praktických lékařů a asi 110 ordinací praktických dětských lékařů. Za posledních šest let se v kraji výrazněji snížil zejména počet ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, kterých ubyla bez náhrady více než desetina.
 

„Řada rodičů ve Zlínském kraji tak marně shání pediatra. Na konci roku 2023 zde nemělo praktického lékaře 4 322 dětí ve věku 0–19 let. V nejbližších letech navíc můžeme čelit velkému problému – pokud nezajistíme mladé pediatry, kteří mohou převzít ordinace zejména seniorních lékařů. Ve Zlínském kraji totiž pracuje ve věku 65 a více let 30 % všech praktických dětských lékařů,“ uvedla předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Zápornou bilanci má v kraji i počet ordinací praktiků pro dospělé. V letech 2018–2023 jich zaniklo 47, nových ale přibylo pouze 22.
 

„Bez svého praktika zde na konci roku 2023 bylo 20 787 dospělých. Dostupnost primární péče se tak v našem kraji stále zhoršuje,“ říká zlínský předseda Sdružení praktických lékařů Lubomír Nečas.
 

I on upozorňuje na to, že je nutné zajistit včas generační obměnu lékařů. „Ve věku 60 a více let je ve Zlínském kraji přibližně 42 % všeobecných praktických lékařů,“ vysvětluje Nečas.

Jak zaznělo na diskusi ve Zlíně, řešením je příchod absolventů lékařských fakult do primární péče a změna organizace jejího poskytování. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe.
 

„Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče v ČR. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo v Česku více než 150,“ popisuje Petr Šonka.

V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál.

„Týmové praxe jsou výbornou variantou pro mladé lékařky s dětmi, které nechtějí pracovat na plný úvazek. Přináší i spoustu jiných výhod – lékaři sdílí nejenom personál, ale také vybavení a mohou se vzájemně zastupovat, ať už v době dovolených, nebo nemoci. Pacienti ocení i rozšířenou pracovní dobu,“ doplňuje Nečas.

Rozvoj týmových praxí ale závisí na příchodu nových posil do primární péče. Situace je však ve Zlínském kraji kritická. Praktických lékařů v něm ubývá a nedaří se je nahrazovat.

„Co se týká všeobecných praktiků, zájem o tento obor je mezi mediky především v okolí větších měst, jako je Praha, Brno nebo Olomouc. V našem kraji tomu tak bohužel není,“ říká Nečas.

V Česku je navíc málo rezidenčních míst, která slouží ke vzdělávání mladých lékařů. Praktičtí lékaři proto usilují o jejich navýšení. I to bylo jedním z témat diskuse ve Zlíně.
 

Podle praktiků by hlavním zdrojem financování měly nadále zůstat dotace přidělované Ministerstvem zdravotnictví, k nim by se ale měly přidat dotace z prostředků Evropské unie a na financování by se mohly podílet i kraje. Ty by mohly zřizovat i vlastní rezidenční místa.
 

„Uvítal bych, kdyby bylo u nás více rezidenčních míst. Situace totiž může být brzy kritická, v našem kraji je přibližně 30 % praktických lékařů v důchodovém věku. Spolu s kolegy z Asociace krajů ČR povedu debatu o vytvoření koncepce krizového plánu zaměřeného na dostupnost primární péče. Nedostatek praktických lékařů se totiž netýká jen nás, je to problém ve všech regionech,“ sdělil hejtman Zlínského kraje a zároveň předseda Rady Asociace krajů ČR Radim Holiš.

Ilustrační foto: MotionArray