Přejít k hlavnímu obsahu
Ve zlínské zoo se podařilo odchovat vzácné hadilovy

Ve zlínské zoo se podařilo odchovat vzácné hadilovy

Zlín

Hadilov písař. Takto netradičně se jmenují zajímaví afričtí dravci, které zlínská zoo chová už od roku 2002. Letos v létě se rodinka těchto vzácných ptáků rozšířila o tři nové přírůstky a zoo tak dokazuje, že v jejich chovu patří mezi světově nejúspěšnější instituce.

 

První mládě hadilova se ve Zlíně podařilo odchovat už v roce 2011. Celkový počet doposud odchovaných mláďat dosáhl 13 jedinců, Zoo Zlín tak po právu patří mezi světově nejúspěšnější instituce v chovu těchto jedinečných dravců. V současné době se v kolekci zlínské zoo nachází početná skupina 8 hadilovů písařů. Tři chovné páry obývají voliéry v chovatelském zázemí, dvě samice pak návštěvníci uvidí v průchozí voliéře supů. „Hadilovi patří mezi velmi plaché ptáky, kteří pro úspěšné zahnízdění potřebují naprostý klid. Citlivě reagují na změny prostředí, na manipulaci nebo jakékoliv rušení. Proto jsme naše chovné páry umístili v chovatelském zázemí. Třináct odchovaných mláďat potvrzuje, že to bylo správné rozhodnutí,“ uvedl zoolog Václav Štraub.

 

Z úspěšné snůšky u všech tří párů se chovatelé radovali i v letošním roce. „První mládě se vylíhlo v polovině července, další dvě mláďata teprve před několika dny. Třetí pár měl neoplozená vejce, ale i tak to znamená velký příslib do budoucnosti,“ doplnil Štraub.

 

Hadilovi jsou monogamní ptáci, páry spolu zůstávají zpravidla po celý život. Společně se také střídají při sezení na vejcích a péči o potomstvo. Mláďata se líhnou po sedmi týdnech, rodiče o ně pečují přes tři měsíce. „Abychom zabránili případnému poškození vajec při hnízdění, zhruba po 8 dnech po snůšce vyměníme snesená vejce za umělé podkladky. Právě v letošním roce jsme si potvrdili správnost našeho postupu. Jedno z vajec mělo prasklou skořápku. Pomocí speciální technologie jsme vejce opravili, denně kontrolovali a nakonec se podařilo vylíhnout vitální mládě,“ přiblížil velký úspěch Václav Štraub.

 

Chovatelé odebraná vejce vždy umístí do líhně, vylíhnuté mládě pak několik dnů krmí pomocí speciální loutky. „Nechceme, aby u ptáčete vznikla nežádoucí fixace na člověka, proto používáme loutku imitující hlavu dospělého hadilova. Jakmile se mládě stabilizuje, vracíme jej zpět k rodičům k přirozenému odchovu,“ přiblížil postup chovatelů zoolog Štraub.

 

Domovinou hadilova písaře jsou africké savany jižně od Sahary. Nezvyklé druhové jméno dostal podle chocholky černých per, která mu trčí ze zadní části hlavy. Pera připomínají husí brky, které dříve nosili písaři vetknuty do svých paruk.

 

Foto: Archiv Zoo Zlín