Studio Z zve diváky na nové intimní drama pro dva herce

Ve čtvrtek 5. října uvedlo zlínské divadlo na půdě komorního Studia Z premiéru hry Musica podruhé. Intimní drama pro dva herce v režii Pavla Gejguše pochází z pera významné francouzské spisovatelky a dramatičky Marguerite Durasové.

Hra vypráví příběh dvou lidí, kteří se po třech letech potkávají v hotelové hale. On, Michel Nollet, a Ona, Anne-Marie Roche, bezprostředně poté, co bylo jejich manželství oficiálně ukončené rozvodem. Potkávají se zde, aby našli odpovědi na otázky stran jejich lásky, manželství i rozchodu. Aby se domluvili, co se společným nábytkem...

Pro režiséra a dramaturga Národního divadla moravskoslezského Pavla Gejguše to není první spolupráce se zlínským divadlem. V minulosti zde nastudoval pohádku a scénická čtení.

„Vypráví krásným poetickým jazykem silné příběhy. Zavádí nás do hlubin lidských emocí a citových pohnutí. Autorka nám totiž vypráví o lásce, vášních, vzplanutích i o žárlivosti, nepochopení a složitostech vzájemné komunikace mezi mužem a ženou. Hra Musica podruhé je pro mě strhující, čarovná, plná životní pravdy, kterou zachycuje s dechberoucí autentičností,“ říká o svém setkání s tvorbou Marguerite Durasové Gejguš.

Scénografovi Michalovi Syrovému se do útulného studiového prostoru podařilo přenést atmosféru francouzských noir filmů. Díky jeho pečlivému výtvarnému gestu se ocitneme v potemnělé hale Hotelu de l’innocence a stáváme se účastníky intimního rozhovoru dvou bývalých milenců. To vše dokonale podtrhuje hudba skladatele Ivana Achera, držitele mnoha významných ocenění, s jehož tvorbou se zlínský divák měl možnost setkat v představení Pýcha a předsudek v roce 2021.

„Komorní prostor Studia Z přináší pro diváka specifický typ zážitku. Souvisí to s tím, že zde máme herce tak blízko, doslova na dotek a velmi intenzivně vnímáme každý detail. Samozřejmě to vyžaduje i jiný typ herecké práce,“ říká dramaturgyně Katarína Kašpárková Koišová.

V hlavních rolích inscenace Musica podruhé se představí Marta Bačíková a Zdeněk Lambor. „Hrát Durasovou je zkoumat ty největší hlubiny touhy, vášně, utrpení a blízkosti milovaného člověka. Hrát Durasovou je ocitnout se v křišťálově čisté struktuře divadla a literární formy. Hrát Durasovou je odměna a veliké štěstí!“ říká o své zkušenosti Zdeněk Lambor.

Foto: MD Zlín