S příchodem jara začínají čekárny ambulancí plnit alergici
ZlínJaro je pro spoustu lidí nejkrásnější období v roce. Mezi ně však určitě nepatří alergici, kteří v době pučení prvních květů začínají plnit čekárny alergo-imunologických ambulancí. Jedna taková funguje v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, kde je v současnosti sledováno 1500 pacientů.
Podle odborníků na alergie se první pyl začíná objevovat už na přelomu ledna a února, kdy se do ovzduší dostává pyl dřevin, jako jsou líska, olše nebo topol. Právě v březnu se přidává i pyl jilmu, vrby nebo břízy, která je nejsilnějším jarním pylovým alergenem.
„Pyl přítomný ve vzduchu se může usazovat na kůži, v očích, nose a průduškách, a u alergiků vyvolává několik příznaků. Například hojnou vodnatou rýmu, svědění a kýchání, zduření nosní sliznice, které má za následek ucpaný nos, zarudlé nebo slzící oči, kašel, dýchací obtíže, někdy i pískání v průduškách, což jsou již projevy respirační alergie, tedy astma,“ popisuje vedoucí lékařka alergo-imunologické ambulance a zástupkyně primáře Plicního oddělení Krajské nemocnice T. Bati Alena Zimulová.
K uvolnění pylu a zahájení pylové sezony obvykle dochází při vhodných povětrnostních podmínkách, tedy při teplém, suchém a větrném počasí. Po březnových pylech stromů pak v květnu dominují pyly travin, v srpnu až září pyly pelyňku a poté ambrozie.
„Těžkou formou alergické rýmy trpí u nás 15 až 20 % alergiků. Jejich každodenní život je do značné míry narušen. Nemoc je totiž často doprovázena dalšími zdravotními komplikacemi, jako jsou zánět dutin, spánková apnoe, ušní infekce a další,“ upozorňuje Alena Zimulová.
Alergie může mít také nepříznivý vliv na kvalitu spánku, vykonávání běžných aktivit, soustředění, výkonnost v práci a celkovou pohodu. U dětí a dospívajících pak sezónní alergie může významně ovlivnit schopnost učení.
„Alergická rýma se při nedostatečné léčbě navíc může zhoršovat. Bylo prokázáno, že u pacientů trpících alergickou rýmou existuje 3,5 krát vyšší pravděpodobnost vzniku astmatu než u zbývající části populace,“ pokračuje alergoložka Zimulová.
Alergiků každoročně přibývá, což je podle Aleny Zimulové důsledkem několika faktorů. Mezi ty se řadí znečištění ovzduší, klimatické změny, konkrétně oteplování, které způsobuje rychlejší tempo růstu rostlin a delší období mírnějšího počasí, ale také globalizace, kdy se různé rostliny a trávy vyskytují v oblastech, kde dříve nebyly známé. Důsledkem toho jsou dnes lidé vystaveni řadě nových alergenů.
Jak se tedy alergii bránit? Ideální je co největší omezení kontaktu s daným alergenem. Konkrétně u alergií na pyly je to však problematické.
„Sledujte pylové zpravodajství a snažte se zůstat v uzavřených místnostech, když je koncentrace pylu v ovzduší příliš vysoká. Nejvyšší hodnoty jsou obvykle v ranních hodinách. Pokud jste majitelem chytrého telefonu, můžete pylové zpravodajství sledovat v příslušné aplikaci. Během pylové sezóny raději méně větrejte, tím zabráníte vstupu alergenů do místnosti. Pomoci může i čistička vzduchu. Po příchodu domů si můžete umýt hlavu, tím se zbavíte pylů, které se dostaly do vlasů během dne. Nezapomínejte, že pyl ulpívá i na oblečení, převléknutí po příchodu domů by tak mělo být samozřejmostí. Pylů v domácnosti se zbavíte také častějším vysáváním koberců a mytím podlah,“ vyjmenovala možná řešení Alena Zimulová.
Na alergie samozřejmě existují i léky. Ty sice účinně zmírňují projevy, samotnou alergii však neodstraní. V současnosti využívají lékaři antihistaminika, kortikosteroidy a přípravky snižující otok sliznice. Některé jsou volně prodejné, většina je však na předpis odborníkem. Jedinou léčbou, která se zaměřuje na příčinu alergie, je alergenová imunoterapie.
„Metoda spočívá v postupném podávání zvyšujících se dávek alergenu, což vede k rozvoji tolerance vůči cizorodé látce. Bílé krvinky si postupně zvykají na přítomnost alergenu v organismu a přestávají reagovat vznikem zánětu. Cílem terapie je obnovit rovnováhu v organismu tak, aby byla jeho reakce na alergeny opět normální,“ uzavírá téma pylových alergií Alena Zimulová.