Přísné požadavky na bezemisní dopravu by MHD ve Zlíně a Otrokovicích ohrozit neměly

MHD ve Zlíně a Otrokovicích by v budoucnu měla fungovat i bez nafty a přísné požadavky na bezemisní dopravu by ji tak ohrozit neměly. Zdejší dopravní společnost se totiž už od svého vzniku v polovině čtyřicátých let 20. století orientuje na elektrickou trakci a v tomto trendu hodlá pokračovat i nadále.

Co by znamenal pro MHD ve Zlíně a Otrokovicích zákaz nákupu autobusů se spalovacími motory od roku 2030?

„Sledujeme vývoj, vymýšlíme projekty a i na situaci, ve které by už nebylo možno pořizovat nové autobusy s naftovým motorem, chceme být připraveni, aby se provoz MHD nezastavil. Městská doprava ve Zlíně se již od svého vzniku v r. 1944 orientovala na elektrickou energii a tento trend dokázala udržet v dobách příznivých i nepříznivých až do současnosti,“ říká ředitel Dopravní společnosti Zlín – Otrokovice Josef Kocháň.

DSZO si už dnes vytváří podmínky pro to, aby byla v budoucnu schopna nahradit autobusové linky trolejbusovou dopravou nebo elektrobusy. Na rozdíl od některých jiných měst se Zlín v minulosti nevydal cestou nasazování autobusů s pohonem na plyn, což už dnes není považováno za bezemisní dopravu.

V souměstí Zlína a Otrokovic připadá už nyní z téměř pěti milionů kilometrů, které najedou vozidla MHD za rok, přibližně dvě třetiny výkonů na trolejbusovou dopravu. Tento poměr by se v případě realizace zpracovaných projektů měl postupně měnit ve prospěch nárůstu bezemisní elektrické trakce. Uvažuje se o zatrolejování nových úseků, o výstavbě nových měníren pro trolejovou síť a dobíjecích stanic pro elektrobusy, o nákupu dalších bateriových trolejbusů.

„S parciálními bateriovými trolejbusy jsme u nás udělali velmi dobrou zkušenost. Je to cesta, jak efektivně využít a dále zhodnocovat již vybudovanou síť zatrolejovaných tras a zajistit elektricky poháněnou bezemisní hromadnou dopravu i do okrajových částí měst, kde by se s ohledem na hustotu provozu a počty cestujících výstavba klasické zatrolejované trati ekonomicky nevyplatila,“ uvedl Josef Kocháň.

„Myšlenka maximálního využití elektrické trakce v MHD a jejího postupného zvyšování tak stojí v pozadí většiny našich strategických projektových záměrů, které máme připraveny pro možnost čerpání prostředků z fondů EU pro realizaci až do roku 2029,“ říká Jaromír Schneider z DSZO, který má administraci projektů na starosti. Jejich celkové investiční náklady jsou vyčísleny na téměř 1,1 miliardy korun. Z toho 850 milionů korun by dopravce mohl získat v podobě dotačních prostředků.

Pro širší nasazení elektrobusů bude nutné postavit na vhodných místech sítě MHD dobíjecí stanice, protože současná kapacita baterií nevystačí na celodenní provoz vozidla MHD. Uvažuje se například o prodloužení trolejového vedení ve Zlíně až po zimní stadion, aby odtud mohly jezdit bateriové trolejbusy až do čtvrti Filmové ateliéry a U Majáku.

V plánu je také zatrolejování ulice Zarámí ve Zlíně a dovedení trolejbusové dopravy do prostoru nového dopravního terminálu, který má vzniknout pod nadjezdem v souvislosti s připravovanou modernizací železniční trati. Trolejbus by mohl jezdit i do továrního areálu. Bude se prodlužovat zatrolejovaný úsek trati v Otrokovicích od sokolovny až po zastávku Nadjezd.

„Mezi naše projekty patří rovněž pořízení modernějšího odbavovacího systému do vozidel MHD, nové palubní počítače, které budou komunikovat s modernizovaným systémem řízení dopravy na komunikacích ve městě. Nechybí ani projekt na instalaci fotovoltaických panelů na střechách objektů v areálu vozového depa DSZO, abychom si byli schopni určitou část elektrické energie i sami vyrobit,“ dodal Jaromír Schneider.