Přejít k hlavnímu obsahu
Primářka Hematologicko-transfuzního oddělení Jana Pelková: Přála bych si, aby naší nemocnici dárci krve přibývali

Primářka Hematologicko-transfuzního oddělení Jana Pelková: Přála bych si, aby naší nemocnici dárci krve přibývali

Zlín

Na 14. června každoročně připadá Světový den dárců krve. V tento den se totiž narodil držitel Nobelovy ceny Karl Landsteiner, objevitel krevních skupin v krvi. Typy lidské krve rozdělil na skupiny A, B, a C, která je dnes známá jako 0. Na jeho práci navázal Jan Janský, který v roce 1907 prokázal existenci čtvrté krevní skupiny. „Krevní skupiny jsou vlastně antigeny usazené na membránách červených krvinek. Mají spoustu funkcí v samotné krvi, ale na diety podle krevních skupin bych moc nevěřila,“ říká s úsměvem primářka Hematologicko-transfuzního oddělení Krajské nemocnice T. Bati MUDr. Jana Pelková.

 

Když darujeme krev – jedná se o 4,5 dcl – co nám to udělá v těle?

Pokud jsme zdraví, neudělá nám to nic, krev se v těle zase doplní. Nejdůležitější je po darování krve doplnit tekutiny, protože tekutá složka krve je z 98 procent voda, zbytek jsou bílkoviny, minerály a další látky. Ta tekutá složka krve se obnoví do druhého dne, tedy poměrně rychle, krvinky potom zhruba do týdne.

 

Co přesně pak s odebranou krví na transfuzní stanici uděláte?

Ještě v den odběru rozdělíme krev na tekutou složku, kde je hlavně plazma, a na krvinky – ty jsou hned připraveny k použití. Jsou hustější, takže je ředíme resuspenzním roztokem, který má navíc výživné látky. A pak je krev přímo připravená pro pacienta. Samozřejmě striktně podle krevních skupin. Plazmu zamrazujeme a je půl roku v karanténě, než ji použijeme.

 

Proč jsou krevní skupiny tak důležité?

Každý pacient, který potřebuje krev, musí dostat svoji krevní skupinu nebo tu skupinu, která je univerzální. V opačném případě může dojít k těžké nežádoucí reakci a tělo by to okamžitě poznalo. Darovaná krev by byla organizmem odmítnuta, její krvinky by se začaly shlukovat a následně rozpadat. Takový pacient by se pak potýkal s vážnými zdravotními problémy, následky by dokonce mohly být až fatální.

 

Jak nejčastěji darovaná krev pomáhá?

Je to různé – podle potřeby nemocnice. Největší spotřeba je u operací, i to se samozřejmě liší. Těžší zranění znamenají větší spotřebu krve, stejně tak těžký porod, ale i léčba závažných onemocnění. Transfuze postupují například pacienti na onkologii, interně nebo také novorozenci. Někdy se hraje doslova o minuty a krev jednoho dárce může zachránit i několik lidských životů.

 

Jak dlouho vlastně krev dárců vydrží „čekat“ na svého pacienta?

Krev připravená k transfuzi vydrží šest týdnů. Když máme dostatek dané krevní skupiny, musíme odběry korigovat a dárce této krevní skupiny nezvat, protože nechceme, aby exspirovala. Jsem moc ráda a děkuji, že to naši dárci chápou. Jsou opravdu skvělí! Samozřejmě když má někdo krevní skupinu nula mínus, což je tzv. univerzální skupina, může být zván k odběru častěji. Tedy v souladu s pravidly darování. Je těžké předem odhadnout, kolik krve budou lékaři u nás v nemocnici zrovna v nějaký den potřebovat. Ideální je sledovat naše webové stránky, kde máme aktualizovány stavy zásob krve daných krevních skupin.

 

Co byste si přála u příležitosti Světového dne dárců?

Přála bych si, aby naší nemocnici dárci krve přibývali a ti stávající se tady cítili dobře. Vážím si každého zdravého člověka, který se dokáže odhodlat zvednout ze židle a přijít k odběru.

 

Foto: KNTB