Na zlínské univerzitě vyvíjí robota na ochranu rajčat

Berabot. Takový je název unikátního monitorovacího systému na ochranu rajčat, na kterém pracují v laboratořích zlínské univerzity. Speciálně vyvinutý robot dokáže zkontrolovat každé rajče ve velkoplošných sklenících, upozorní na potencionální škůdce, předpoví sklizeň a identifikuje nedostatky v pracovních harmonogramech.

Na robotickém ochránci rajčat pracují vědci z Ústavu informatiky a umělé inteligence Fakulty aplikované informatiky UTB společně s divizí Efektivní ICT zlínského holdingu NWT a agronomy a rostlinolékaři z Farmy Bezdínek v Dolní Lutyni. Právě v těchto dnech dostává berabot v laboratořích  univerzity reálnou podobu. Hotová je hlavní nosná konstrukce, na které pracují vědci, datoví analytici, designéři a agronomové. Sestavit ji bylo velmi náročné. „Musí být totiž velmi odolná zejména podmínkám ve skleníku a vydržet zátěž 24 hodin denně. Je nutné, aby byla robustní a umožňovala sledování kamerami s milimetrovou přesností,“ vysvětluje vedoucí projektu a ředitel Ústavu informatiky a umělé inteligence Roma Jašek.

Inteligentní robotický systém vybavený kamerami bude projíždět celým skleníkem a pečlivě analyzovat jednotlivé rostliny. Kromě hardwarového zajištění mají vědci za úkol dodat také umělou inteligenci, která zajistí, aby robot myslel a viděl podobně jako člověk. „Člověk vše dělá automaticky, tady je ale lidské myšlení nahrazeno použitím umělých neuronových sítí. Neurony lidského mozku simuluje počítač a sestavuje je do komplikované struktury hlubokých sítí. Místo lidských očí slouží našemu robotovi nejmodernější algoritmy strojového vidění, které vyvíjíme,“ říká člen týmu z Fakulty aplikované informatiky Peter Janků.

Řešení takto rozsáhlého úkolu nebylo možné bez mezinárodní vědecké spolupráce. V tomto případě s experty z University of Tokyo. Univerzita Tomáše Bati se tak zařadila do skupiny elitních světových pracovišť. „Konzultace k robotické části projektu probíhala přímo na University of Tokyo, konkrétně na pracovišti profesora Wei Guo. Kolegové z Japonska byli také na odborné stáži u nás na fakultě a vysoce oceňovali kreativitu, multioborovost a systémový přístup v řešení složitých vědeckých a inženýrských zadání,“ dodává Roman Jašek.

Začlenění virtuální reality a umělé inteligence do provozu by mělo rostlinolékařům výrazně ušetřit čas i peníze spojené s kontrolou rostlin. Vyvíjený systém totiž dokáže vyhodnotit celkový zdravotní stav rostlin, dostatek živin i vody a také včas upozornit na plíseň i potencionální škůdce.

Foto: utb.cz