Krajská galerie výtvarného umění chystá výstavní projekt roku

Krajská galerie výtvarného umění chystá na podzim výstavní projekt roku. Trienále Dům umění II představí na třech výstavách díla více než stovky autorek a autorů. První dvě výstavy Zlínský salon a Obsese budou zahájeny vernisáží 5. září, poslední část trienále Salon L. Š. pak na výstavy naváže v listopadu.

Projekt Dům umění je nástupcem trienále Nový zlínský salon, které se poprvé konalo v roce 1996. Během osmi ročníků prošel koncept přehlídky současného umění různými změnami, tou nejvýraznější je tematické zaměření. V roce 2020 proto získal nový název, který umožňuje nové koncepční uchopení. Co se ale na trienále za celou dobu jeho existence nezměnilo, je snaha o prezentaci současné tvorby zralých českých a slovenských umělců a umělkyň.

Tématem letošního Domu umění je „život umělce“. Na hlavní výstavu nazvanou Zlínský salon v budově 61 je pozvána padesátka umělkyň a umělců, kteří se v roce 2009 účastnili V. Zlínského salonu mladých.

„Tehdy jim bylo necelých třicet let a všichni byli důvodně považováni za nadějné talenty. Dnes by měli být na vrcholu své umělecké kariéry. Nacházejí se však také v životním období, kdy už nemají k dispozici nabídky a podporu pro mladé umělce, ale ještě se většinou nestali žijícími klasiky,“ přibližuje kurátor výstavy a ředitel Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně Václav Mílek.

Když kurátoři hledali způsob, jak návštěvníkům přiblížit zákulisí umělecké tvorby, jedna z vystavujících autorek, Tereza Severová, přišla se záměrem oslovit své kolegy a kolegyně s prosbou o vyplnění seznamu denních aktivit, tzv. To Do List, ze dne, kdy se věnují umělecké činnosti.

„Na výstavě jsou tato často po svém pojatá vyjádření k denním úkolům umělce také použita. Nejde však o jejich informační sdělení, pokud by z nich bylo vůbec možné nějaké číst. Osobně v nich vidím spíš určitou vizualizaci nebo zpředmětnění položené otázky. K poznání parametrů umělecké existence se tedy musí dobrat návštěvník výstavy sám,“ doplňuje Václav Mílek.

Jiný pohled na téma přináší výstava Obsese v sídle krajské galerie, která se zaměřuje na stírání hranic mezi uměním a životem, představuje uměleckou tvorbu jako každodenní praxi i nutkavou posedlost. Objevují se zde ikonická díla Otise Lauberta, jehož tvorba je prodchnuta nutkavou potřebou dávat věcem řád a organizovat je do systému, jako například Bicykel či výběr ze série pánských sak pokrytých předměty denní potřeby. Vybraní autoři představují generační průřez – od čerstvé absolventky, přes střední generaci až po klasiky žánru.

Po ukončení obou výstav projekt doplní Salon L. Š., který má být jednak poctou jednomu z iniciátorů Nových zlínských salonů Ludvíku Ševečkovi, někdejšímu řediteli galerie, ale zároveň příspěvkem k problému uměleckých generací a stimulace výtvarného života v regionu.

Foto: FB KGVU