Vsetín vs. romské rodiny: na rozhodnutí Ústavního soudu město podá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva

Ústavní soud odmítl většinu ústavních stížností, které podalo město Vsetín ve sporech o odškodnění romských rodin, které v minulosti obývaly pavlačový dům u polikliniky a následně se vystěhovaly mimo Vsetín. Starosta Jiří Čunek s rozhodnutím soudu nesouhlasí a téměř 20 let trvající spor poputuje k Evropskému soudu pro lidská práva.

Už skoro 20 let trvá spor mezi městem Vsetín a několika romskými rodinami, které obývaly pavlačový dům u polikliniky. Nyní Ústavní soud odmítl většinu ústavních stížností, které město podalo ve sporech o odškodnění těchto rodin.

 

Vedení města má však za to, že při dlouho trvajícím sporu bylo porušeno právo na spravedlivý proces. Poslední možností je pro vsetínskou radnici podání stížnosti proti České republice k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Právě tento soud může rozhodnout, jestli došlo, nebo nedošlo k porušení Úmluvy o lidských právech, a případně přiznat zadostiučinění.

 

„Ukázalo se, že pro tuto poněkud specifickou skupinu žalobců pravidla soudního procesu tak úplně neplatí. Každý jiný žalobce by soudní spor, pokud by nepředložil relevantní skutková tvrzení, prohrál. V tomto případě je však zřetelná snaha soudů nalézt řešení kauzy z pohledu dnešní společenské atmosféry korektnosti a multikulturalistických tezí. Součástí těchto tezí je i jakési stigma a sebeobvinění většinové společnosti za nezvládnuté asimilační procesy ve vztahu k sociálně z(ne)výhodněným menšinám, vyúsťující v nutkavý pocit potřeby nápravy historické křivdy, jejichž východiskem se jeví být zvýhodnění či pozitivní diskriminace těchto skupin. Přestože s tímto pojetím chápáním práva zásadně nesouhlasíme, musí město toto vidění světa, mimo jiné nezakotvené v žádném předpisu, trpně snášet. Jde totiž pouze o to, jak konkrétní soud chápe a vykládá Listinu základních práv a svobod. Ústava byla vydána v roce 1993 a v té době by zcela jistě nikdo práva občanů dle ní takto nevykládal, “ komentoval rozhodnutí Ústavního soudu starosta Jiří Čunek.

 

„Nakonec samo město uplatnilo pozitivní diskriminaci tím, že těm, kteří neměli žádný nárok, poskytlo ze sociálních důvodů bydlení. Je to však samosprávné rozhodnutí města, které není možné uplatňovat v soudním řízení, ve kterém si musí být strany sporu rovny,“ doplnil Čunek.

 

Na konci roku 2023 rozhodl Nejvyšší soud o odškodnění čtyř romských rodin. Ty v minulosti obývaly pavlačový dům u polikliniky, který dnes už nestojí. Podílely se na jeho devastaci, neplatily nájemné a město jim navíc poskytlo bezúročné půjčky, aby si mohly zajistit nové bydlení, když bylo nutné pavlačový dům zbourat.

 

Po vleklých soudních sporech přiřkl Nejvyšší soud žalobcům odškodné od města v celkové výši 1,825 milionu korun. Když se město obrátilo s ústavními stížnostmi na Ústavní soud, většinu jich zamítl. Rozsudky Nejvyššího soudu jsou tak konečné.

 

Zatím nepravomocně rozhodl Krajský soud v Ostravě také o nákladech na řízení. Právní zástupkyni romských rodin podle něj náleží 5,35 milionu korun. Město Vsetín ale považuje tuto částku za nehoráznou. Žalobci ale přesto podali proti tomuto rozhodnutí odvolání prostřednictvím své právní zástupkyně. Proti tomuto rozhodnutí se odvolalo také město.

 

Autor: Gabriela Škrabalová

Foto: wikipedia.org