Přejít k hlavnímu obsahu

Ve Slováckém divadle bude mít premiéru moderní Cyrano z Bergeracu. Jiří Hejcman šel kvůli roli dohola

Uherské Hradiště

Slovácké divadlo má před sebou očekávanou premiéru jednoho z nejslavnějších divadelních titulů všech dob – Cyrana z Bergeracu. Místo originálu francouzského dramatika Edmonda Rostanda z 19. století se však divadelníci rozhodli sáhnout po přepisu současného britského dramatika Martina Crimpa, který je pro dnešního diváka mnohem srozumitelnější a přístupnější.

 

Režie inscenace se ujal Dodo Gombár. Ten před více než rokem nastudoval ve Slováckém divadle kultovní rockovou operu Jesus Christ Superstar, která se dočkala obrovského úspěchu včetně nejužší nominace na Cenu Thálie.

 

S Cyranem se v roli tvůrce potkávám poprvé, ale jako divák jsem ho viděl několikrát. Nikdy jsem moc nevěděl, jakou cestu si k tomuto ctnostnému hrdinovi hledat. Přišlo mi trochu podezřelé, že by hlavní postava byla tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Naopak Cyrano z 21. století z pera Martina Crimpa není postavou zcela kladnou. Vidíme před sebou chlapa středních let, ve kterém je skryta hluboká bolest,“ říká Dodo Gombár.

 

Titulní roli Cyrana ztvární Jiří Hejcman. „Náš Cyrano není klasický hrdina bez bázně a hany. Spíš antihrdina, protože se v něm snažíme hledat i ty záporné nebo rozporuplné vlastnosti. Je to především člověk, který má v sobě velké běsy, vnitřní neklidy, boly i záporné stránky jako každý z nás. A tak k němu i přistupujeme, že vše zkoumáme, ošetřujeme, díváme a otáčíme, ohledáváme. Ale nelámeme,“ poodhaluje herec s tím, že adaptace Martina Crimpa nabízí spoustu možností, jak celý příběh uchopit a pochopit.

 

Na proměnu v Cyrana šel Jiří Hejcman doslova od podlahy, lépe řečeno od hlavy. Kvůli roli si ji totiž oholil a z laskavého herce se tak pár tahy strojku stal démonický muž.

 

Byl to společný nápad mě a výtvarnice Evy Jiřikovské, vyústění hledání a zkoušení, jak Cyrana charakterizovat. Pro spoustu lidí je oholená hlava symbolem drsňáctví, člověk ale může být bez vlasů z mnoha důvodů. Je to póza? Chce být extrémní, provokovat, nebo naopak je oholená hlava symbolem křehkosti a toho, že nic neschovává?“ naznačuje Jiří Hejcman s tím, že původně byla ve hře i paruka. „Těch už jsem si ale užil tolik, že pokud jsem si mohl vybrat, neváhal jsem.“

 

Nakonec se „akce vlasy“ odehrála u Hejcmanů doma. „Oholila mě má milovaná žena Pavlínka. Chvilku měla obavy, jak to bude vypadat, ale nakonec s tím problém neměla. Ale synové to hrozně obrečeli. Kuba dokonce prohlásil, že si mám ty vlasy okamžitě nalepit zpátky,“ směje se herec.

 

Ve hře se objeví také Kateřina Michejdová jako Roxana, Pavel Šupina v roli Kristiana a s nimi téměř celý soubor Slováckého divadla. Choreografii vytvořila Linda Fernandez Saez, kostýmy a scénu Eva Jiřikovská, hudbu Robin Schenk a na vše dramaturgicky dohlíží Hana Hložková.

 

Premiéra Cyrana z Bergeracu je ve Slováckém divadle naplánovaná na sobotu 29. října od 19 hodin.

 

Foto: Filip Fojtík