Přejít k hlavnímu obsahu
Výstava o meziválečné architektuře v lázních je k vidění ještě několik dní

Výstava o meziválečné architektuře v lázních je k vidění ještě několik dní

Luhačovice

Nová doba – nový život. Takový název dostala výstava mapující meziválečnou architekturu v luhačovických lázních, kterou původně připravila Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně k příležitosti 100. výročí vzniku republiky. Nyní ji mohou zájemci navštívit v Muzeu luhačovického zálesí, kde bude k vidění do úterý 28. září.

 

Výstava Nová doba – nový život seznamuje návštěvníky s architektonickým děním v Luhačovicích v meziválečné éře. Pro Luhačovice byly z hlediska vzniku architektonických památek v minulém století stěžejní dvě období - první se datuje od roku 1902 do počátku první světové války, kdy se ve městě plně rozvíjela secese, reprezentovaná svébytným stylem Dušana Jurkoviče a Emila Králíka.

 

Druhé významné období spadá do 20. a 30. let, kdy byla v Luhačovicích předními českými architekty realizována řada významných staveb. Mimo jiné byly postaveny vila Sáva a penziony v Bílé čtvrti od Bohuslava Fuchse, plovárna, pošta od Ladislava Machoně, sokolovna podle návrhu bratří Kubových, Městská spořitelna, pavilon Ottovky a tenisový pavilon i Inhalatorium od Josefa Skřivánka, lázeňská mlékárna od Miloslava Kopřivy, ředitelství lázní od Emila Králíka, Společenský dům architekta Františka Roitha.

 

Ve válečném období vyprojektoval Oskar Pořízka lázeňskou kolonádu, pavilon Vincentky a navazující budovy Vyšetřovacího a výzkumného ústavu, které byly realizovány po skončení války v letech 1947 - 1950. Tato moderní meziválečná architektura lázeňské místo radikálně změnila. Prezentované lázeňské realizace patří ke kulturnímu dědictví nejen našeho kraje, ale i v celorepublikovém kontextu.

 

Každá z výrazných staveb je na výstavě představena prostřednictvím fotografické a plánové dokumentace jak v původní, tak současné podobě. Výstava je doplněna architektonickými modely, orientační mapou, dobovými články, publikacemi i korespondencí architektů s investory, především s akciovou společností lázní. Připomenuty jsou i nerealizované návrhy, urbanistické koncepce a výsledky architektonických soutěží na řešení lázeňského centra z roku 1933.

 

Výstavu připravila zlínská galerie ve spolupráci s Muzeem města Brna, Moravským zemským archivem v Brně, Muzeem luhačovického Zálesí a Muzeem umění Olomouc, z jejichž fondů pochází celá řada dosud nepublikovaných materiálů. Autorkou výstavy je Ladislava Horňáková, která působí ve zlínské krajské galerii a dlouhodobě se zaměřuje na výzkum, dokumentaci a prezentaci architektury.

 

Foto: Muzeum luhačovického zálesí