Program Luhovaného Vincenta letos potěší všechny, kteří se nebojí překročit hranice
LuhačoviceČtyři dny a noci plné divadla, hudby, filmu, literatury a výtvarna! Takový bude 12. ročník multižánrového festivalu Luhovaný Vincent, který se uskuteční ve dnech 23. – 26. června v městských i lázeňských lokacích Luhačovic.
Ústřední téma festivalu s pořadovým číslem 12 zkoumá otázku hranic a limitů dělících společnost, názory, politiku, ideje, skupiny lidí, jejich možnosti, národy, pohlaví či náboženství a zní poměrně přiléhavě: Přes čáru. Právě téma překračování hranic se promítne do formální roviny kurátorského výběru jednotlivých dramaturgických linií.
Zvuková sekce Hany Řičicové, která měla na festivalu v loňském roce premiéru, pro tentokrát upouští od klasického přístupu zapojujícího návštěvníka do praktického workshopu a představí tři osobité vystupující – skladatelku a sound designérku Natálii Plevákovou, producentku a čerstvou laureátku kategorie Best Electronic Track hudebních cen Vinyla Pavlu Bastlovou, kteří vyrazí za čáru zažitých kategorií vnímání zvukového umění.
Jejich vystoupení se budou částečně prolínat s hudební sekcí. Tu dále doplní úspěšná rapperka Arleta, která se ve svém projevu nebojí překročit nejedno zažité pravidlo žánru a upozorňovat na tématiku sexismu, klimatických hrozeb či psychického zdraví. Festival přiveze také hypnotický hudební projekt z USA – Timber Rattle, a to ve své aktuální čtyřčlenné, čistě akustické inkarnaci.
Pod čarou nezůstane ani filmová část programu. Její dramaturgie se snaží o rozšíření pomyslných hranic vnímání média filmu mimo zavedené očekávání či struktury. Zahajovací film festivalu Přes hranici (Florence Miailhe, 2021) využívá k vyprávění silného osobního příběhu o putování přes hranice unikátní techniku olejomalby na sklo a nese tak téma ve své formě i příběhové linii.
Zakončovací film Bubble Bath (György Kovásznai, 1980) je naopak experimentálním hybridem, kombinujícím muzikál, romantickou komedii a sociální dokument, který byl v době svého uvedení vnímán jako radikální počin ve světě animace. Putování přes hranice tušené či vnitřní, zobrazí rakouská komediální road movie Obyčejné bytosti (Thomas Marschall, 2020). Prolínání hranic společenských vrstev, stejně jako hranic žánrových, zastoupí doku-fikční argentinský experiment Esqui (Manque La Banca, 2021), čerpající z mytologií i místních legend v Latinské Americe.
V prolnutí filmu a pohyblivého obrazu, a pomyslně tedy kategorie filmu a výtvarného umění, se již tradičně objeví projekční pásmo Jiné Vize CZ 2021, které bude na festivalu uvedeno ve spolupráci s partnerskou Přehlídkou filmové animace a současného umění – PAF. Promítáno zde mimo jiné bude vítězné video této soutěžní kategorie olomouckého festivalu – Zalando War Machine vizuálního umělce Jozefa Mrvy. Ten pro Luhovaného Vincenta připravuje také site specific videoinstalaci, reagující na festivalové téma.
Z něj budou vycházet performativní akce konceptuálního umělce Mariana Pally. Do Luhačovic zamíří i Adamec family – Delfína, Uršula, Jana a Jakub Adamcovi chystají společný projekt laskavého aktivismu vytvořený na míru festivalu. Scénografka/kostymérka a hudebník/galerijní kurátor spolu se svými dětmi vtáhnou do akce i samotné návštěvníky.
Rodinám s dětmi je uzpůsoben také program divadelní. Uvedena bude loutková pohádka o medvědu staviteli, který putuje lesem a hledá vhodné místo k bydlení, nazvaná Kde budeme bydlet. Publikum se může těšit také na speciální komorní představení pro 10 diváků – Moetivi Karavan / Expedice k domovu, které se v osmi opakováních odehraje ve speciálním útulném karavanu. Pohybové představení Urge vycházející z konceptu choreografky Ceren Oran se v přeneseném slova smyslu snaží z domovních zdí udělat taneční sál. Čerpá inspiraci z frustrujícího zážitku rok a půl trvající pandemie a odloučení a transformuje jej v radostný a energetický prožitek, zcela záměrně zasazený do veřejného prostoru.
Dramaturgyně divadelní sekce a také ředitelka festivalu Magdaléna Petráková uzavírá svůj výběr přáním: „Kéž se tak během festivalu každý v Luhačovicích cítí jako doma!“
Foto: Monika Abrhámová