Přejít k hlavnímu obsahu
Expozici leteckého muzea obohatí sovětská stíhačka

Expozici leteckého muzea obohatí sovětská stíhačka

Kunovice

Návštěvníci Leteckého muzea v Kunovicích si už na jaře příštího roku budou moci prohlédnout další významný exponát. Bude jím sovětský stíhací letoun MiG-23 MF, který do muzea zapůjčí státní podnik LOM PRAHA.

 

Smlouvu o výpůjčce podepsali přímo v muzeu ředitel státního podniku LOM PRAHA Jiří Protiva a ředitel kunovického muzea Martin Hrabec. „Jde o pokračování naší spolupráce, kterou jsme se státním podnikem LOM PRAHA naplno rozjeli začátkem letošního roku. Je nám velkou ctí, že můžeme spolupracovat s tak významnou a špičkovou institucí,“ dodal k podpisu smlouvy Hrabec.

 

Úspěšnou spolupráci s kunovickým leteckým muzeem si pochvaluje také Jiří Protiva. „Tímto počinem posilujeme spolupráci s kunovickým leteckým muzeem a já jsem za to velice rád. Nejenže tím zachraňujeme další bývalý stroj československého letectva, ale nepochybně tím potěšíme mnohé letecké nadšence vojenské historie,“ nechal se slyšet Jiří Protiva.

 

Letoun se v současné době nachází v areálu LOM PRAHA v pražských Malešicích. Nejprve ho proto budou muset kunovičtí muzejníci demontovat a následně jej bude čekat přeprava do Kunovic, kde letadlo nejdříve projde nutnými opravami a konzervací a po sestavení bude vystaveno v řadě s ostatními MiGy.

 

Návštěvníci by se mohli s letounem poprvé seznámit příští rok na jaře. Stroj MiG-23 MF trupového čísla 7184 bude prvním letounem v kunovickém muzeu, který patří do takzvané třetí generace stíhacích letounů, a zároveň také prvním s měnitelnou geometrií křídla. „Pro naše muzeum jde o opravdu důležitý stroj. Nejenže díky němu budeme moci návštěvníkům představit další důležitou leteckou technologii, tedy měnitelnou geometrii křídla, ale zároveň jde o důležitý typ letounu ve výzbroji někdejšího československého letectva,“ hodnotí význam letadla pro muzeum Martin Hrabec.

 

Letoun MiG-23 vznikl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let jako nástupce známějšího MiGu 21. Oproti němu byla „třiadvacítka“ schopna svým radarem zaměřit i cíle proti pozadí země, případně cíle za hranicí viditelnosti. Nakonec se ale oba typy vyráběly souběžně a například v českém letectvu byly poslední MiGy 21 vyřazeny dokonce později než jejich „nástupci“. Důvodem byla náročná údržba a nižší spolehlivost konstrukčně složitého MiGu 23.

 

Foto: Letecké muzeum v Kunovicích