Přejít k hlavnímu obsahu
Vzácný Rottalův meč pod drobnohledem: rukojeť ze stříbra, pochva z bukového dřeva, zjistili brněnští vědci

Vzácný Rottalův meč pod drobnohledem: rukojeť ze stříbra, pochva z bukového dřeva, zjistili brněnští vědci

Holešov

Obdoba českých korunovačních klenotů na Moravě. Tak by se dal obrazně popsat téměř 400 let starý meč Jana z Rottalu, který patří do sbírek muzea v Holešově. Meč nevyčíslitelné hodnoty prochází od jara materiálovým a technologickým průzkumem pod vedením odborníků z Metodického centra konzervace Technického muzea v Brně.

 

Nad unikátem ze sbírek holešovského muzea se sešel celý tým vědců, který testoval složení materiálů, puncovní značky, rytiny, tvary i funkčnost. Meč byl dokonce prozkoumán pod rentgenem a tomografem ve špičkovém výzkumném centru CEITEC Vysokého učení technického v Brně.

 

A jaký je tedy výsledek? Rukojeť i kování pochvy jsou z více než devadesáti procent ze stříbra, ocelová čepel je zdobená zlatým černým leptem a po obou jejich stranách jsou symboly jednorožce. Samotný tvar čepele sice připomíná pozdní středověk, podle vědců je však dílem barokního mečíře, který jen záměrně napodobil starobylý symbol pozemské vlády.

 

Velká překvapení odhalila analýza pochvy. „Je dřevěná a paprsky tomografu, který umožnil podrobné zobrazení jednotlivých částí zbraně v tenkých vrstvách, odhalily, že také nalomená. Restaurátoři mečů se navíc pozastavují nad dalším zajímavým zjištěním, na obnaženém dřevěném korpusu pochvy se našla další vrstva organického materiálu, zřejmě papíru,“ upřesnila Dana Podhajská z Městského kulturního střediska Holešov.

 

Zub času se ale nejvíce projevil na červené látce pochvy a pod mikroskopem se zjistilo, že se jedná o hedvábí s atlasovým typem vazby. „Odborníci se domnívají, že látka pochází pravděpodobně z Itálie, což by mohl potvrdit rozbor červeného barviva. Pět milimetrů vlákna proto brněnští vědci pošlou až do bruselských laboratoří The Royal Institute for Cultural Heritage, které se na analýzy historických tkanin specializují,“ pokračovala Podhajská.

 

Konzervátoři – restaurátoři nyní budou meč mechanicky čistit od koroze a starých konzervačních látek. Přirozenou patinu na stříbrných částech ale zachovají, protože zvýrazňuje reliéf výzdoby i autentičnost artefaktu. U pochvy ponechají stávající dřevo i textil, přičemž restaurování červeného hedvábí bude záviset na celkovém postupu obnovy pochvy. Cílem restaurátorského zásahu bude v maximální míře zachovat originální materiál.

 

Dalšímu rozboru bude podrobený také zmíněný papír, do kterého je obaleno dřevo pochvy. Restaurátoři budou také ověřovat mikrotvrdost čepele, aby potvrdili, zda byla vyrobena z kalené ocele,“ dodala Podhajská s tím, že do Holešova se meč vrátí nejdříve příští rok.

 

Meč z roku 1650 patřil moravskému hejtmanovi Janovi z Rottalu a je to bezpochyby jeden z největších pokladů muzejních sbírek Holešova. V Česku je kromě holešovského meče znám jen hejtmanský meč Františka Karla hraběte z Kolowrat, který je uložen v Rychnově nad Kněžnou a je o několik let mladší.

 

Foto: Technické muzeum v Brně