Za hromadný úhyn racků v Chropyni na Kroměřížsku může ptačí chřipka

Ve čtvrtek odpoledne bylo několik hasičských jednotek povoláno do Chropyně na Kroměřížsku, kde bylo v Zámeckém rybníku nalezeno velké množství mrtvých racků. Podle Státní veterinární správy může za jejich úhyn nový genotyp ptačí chřipky.

Na místo přijeli profesionální hasiči z Kroměříže s člunem, profesionální hasiči ze Zlína s chemickým vozem a místní dobrovolná jednotka.

„Po vyhodnocení situace na místě zásahu si velitel zásahu povolal kolegy z HZS Jihomoravského kraje ze stanice Vyškov s dronem, pomocí něhož monitorovali ze vzduchu situaci v okolí rybníku i na jeho ostrově. Vyžádal si i další člun, se kterým přijeli profesionální hasiči ze stanice Kojetín,“ uvedla tisková mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková s tím, že vzhledem k počtu jednotek byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu.

Hasiči až do tmy posbírali celkem 120 kusů kadáverů ze břehu rybníku. Těla ptáků umístili do pytlů, které následně ošetřili dezinfekcí a poté je vložili do kontejneru. „Se setměním hasiči práci na místě události ukončili a na dekontaminačním stanovišti očistili zasahující hasiče a věcné prostředky, které použili při sběru těl zvířat,“ uzavřela Javoříková a dodala, že sběru uhynulých racků budou dnes hasiči pokračovat.

K dalším dvěma hromadným úhynům racků došlo v uplynulých dnech také na Hodonínsku a Kladensku. Podle Státní veterinární správy způsobil úhyn ptáků nový genotyp viru ptačí chřipky.

Podobné hromadné úhyny racků se v poslední době objevily v několika dalších evropských zemích, konkrétně ve Francii, Belgii, Nizozemsku a Itálii. „Viry vysoce patogenní ptačí chřipky způsobily v EU nárůst případů u volně žijících ptáků, zejména u racků,“ sdělil tiskový mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Vzhledem k tomu, že se v uvedených případech jedná o nákazu u volně žijících ptáků, nepřijímají se mimořádná veterinární opatření. „V zasažených lokalitách však informujeme chovatele drůbeže o výskytu nákazy a nutnosti dodržovat pravidla biologické bezpečnosti. Důležité je zejména zamezit kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky, kteří jsou zdrojem nákazy,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.