„Od dětství mě obklopovaly ženy, které ve chvílích odpočinku neustále zaměstnávaly ruce pletením, háčkováním, vyšíváním a šitím. Už tenkrát jsem podlehla kouzlu tvoření.“ Tak popisuje své začátky Gabriela Mahdalová z Nivnice, která však velkou část svého života prožila na rodné Vysočině. Svou první sukni ušila ještě jako malé děvče na starém šlapacím stroji po babičce Genovéfě, po které později pojmenovala svou značku. Dnes je Gabriela Mahdalová odbornicí na šití slováckých krojů, které jsou tak fortelné, že vydrží dalších sto let. Kromě těžké krojové krejčoviny se zabývá také zdobením krojů. Mistrně ovládá takzvanou cifrovanou výšivku, která vyžaduje obrovskou trpělivost, pečlivost a dokonale zkoordinované nohy, ruce a oko.
Další poztrácená řemesla
Kolářství (Augustin Krystyník)
Zatímco dříve byl kolář prakticky v každé vesnici, dnes už umí vyrábět dřevěná loukoťová kola jen málokdo… V Novém Hrozenkově…
Poztrácená řemesla
Šití a zdobení krojů (Eva Kašparová)
V malebném prostředí východního Valašska nedaleko slovenských hranic se rozprostírá nenápadná vesnička Valašská Senice, která čítá něco málo přes 400…
Poztrácená řemesla
Výroba březových metel (Jiří Ondřej)
„My zme děcka ze Zubřího, z téj metlářskej dědiny, mama doma metly krútí, tata strúže žebřiny…“ Tak zní úvodní slova…
Poztrácená řemesla
Kopanická výšivka (Eliška Křižková)
Moravské Kopanice představují svébytný etnografický region, který byl po staletí utvářen především náročnými životními podmínkami, danými složitou dostupností a tím…
Poztrácená řemesla