Na Žítkové se postupně probouzí Janúšova usedlost. Ještě nedávno tu stála stará chalupa, zbytky hospodářského zázemí a zarostlý sad. Dnes se místo mění v ekoskanzen, který propojuje obnovu kopaničářské architektury, staré ovocné odrůdy, řemesla a vzdělávání. Do nově vznikajícího ekoskanzenu jezdí školy i veřejnost.
Usedlost s pamětí
Za projektem stojí Marek Matějek, historik, teolog, učitel a včelař původem z Třebíče. Usedlost neobnovuje jako kulisu pro návštěvníky, ale jako živé místo, které má znovu vyprávět o životě na Moravských Kopanicích.
Janúšova usedlost patří podle památkářů mezi cenné soubory lidových staveb Moravských Kopanic. Její obnova proto probíhá citlivě, s respektem k původním materiálům, řemeslným postupům i podobě zdejšího hospodaření.
„Poznal jsem několik potomků posledních majitelů. Jsem s nimi v kontaktu a získal jsem od nich různé informace o usedlosti. Pomohlo mi také vyprávění sousedů. Rád naslouchám pamětníkům, protože vytvářejí plastický obraz tohoto místa. Jsem historik, takže je to pro mě důležité a umím s tím pracovat,“ říká Marek Matějek.
Při poznávání minulosti pomohly také archivy. Marek Matějek dohledal fotografie z roku 1914, kdy přes Kopanice procházel fotograf a zachytil zdejší krajinu i stavby. Na obnově spolupracuje s Národním památkovým ústavem, etnografy a architekty zaměřenými na lidovou architekturu.
Sad jako srdce ekoskanzenu
Důležitou součástí Janúšovy usedlosti je sad. Ten nevznikl jako běžná výsadba, ale jako genofondový sad starých a krajových odrůd ovocných stromů z oblasti Bílých Karpat. Ještě před výsadbou odborníci mapovali staré stromy v příhraničí mezi Žítkovou a slovenskou Hornou Súčou. Určovali odrůdy, zapisovali jejich vlastnosti a hledali stromy, které už z krajiny téměř mizí.
Na Žítkové se zatím podařilo vysadit padesát vzácných odrůd. Doplní je naučná stezka, která návštěvníkům představí původ stromů, jejich využití i význam pro krajinu.
Sušírna, sklep a kurzy pro veřejnost
Usedlost postupně získává také zázemí pro vzdělávání a praktické kurzy. Během loňského podzimu byla obnovena roubená sušírna ovoce. Právě tam se už uskutečnily první kurzy sušení ovoce a vaření povidel.
Začátkem letošního roku otevřel spolek environmentální centrum pro školy, workshopy a setkávání. Současně přibyl zahradní sklep určený k tradičnímu uskladnění ovoce bez moderních technologií.
Krajina, o kterou se lidé učí pečovat
Do projektu se zapojuje také veřejnost. V únoru se konal kurz sázení ovocných stromů, v březnu následoval kurz řezu a povýsadbové péče. Účastníci si vyzkoušeli, jak strom správně zasadit, chránit a vést v prvních letech života.
„Nechceme jen zachraňovat staré stromy. Chceme ukázat, že krajina, tradice a způsob života našich předků mají smysl i dnes. Že se k nim můžeme vracet a zároveň na nich stavět budoucnost,“ vysvětluje Marek Matějek.
Společný projekt přes hranici
Projekt Krajinou ovocných stromů: Příběhy tradičních odrůd propojuje Žítkovou se slovenským Moravským Lieskovým. Spolupracují na něm spolek Janúšovja a OZ Ovocná halúzka.
Jejich cílem je vyhledávat, určovat a zachraňovat staré ovocné odrůdy v Bílých Karpatech, podporovat biodiverzitu a předávat lidem znalosti o přirozeném pěstování i zpracování ovoce. Janúšova usedlost se tak mění z chátrajícího místa v prostor pro školy, rodiny, odborníky i návštěvníky.
O projektu
Projekt Krajinou ovocných stromů: Příběhy tradičních odrůd je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Interreg Slovensko – Česko 2021–2027. Projekt je založen na spolupráci spolku Janúšovja, z. s. ze Žítkové a OZ Ovocná halúzka z Moravského Lieskového.
Foto: Martin Štecher
